Recenze knihy Hůrka

18. března 2010 v 8:57 | D. |  Aktualní informace
Ve Vlastivědném věstníku Moravském vyšla recenze naši knihy, "Hůrka Od první písemné zmínky po součastnost".
Měsíc po ničivých povodních, které v červnu letošního roku postihly Novojičínsko, slavili v Hůrce, malé obci s 352 obyvateli, která je od roku 1976 součástí Jeseníku nad Odrou, sto let činnosti Sboru dobrovolných hasičů a 625. výročí první písemné zmínky o obci. K této příležitosti byla vydána kniha "Hůrka. Od první písemné zmínky po současnost." Kolektiv autorů pod vedením PhDr. Tomáše Baletky PhD. tvořili místní občané a rodáci Karel Janovský (napsal kapitolu Historie hasičského sboru v Hůrce), Antonín David (Dějiny myslivosti v Hůrce), Ladislav Bok (Hudba), Jaroslav Glogar (Skauting v Hůrce), Jaromír Hasal (Křesťanská a demokratická unie - Čs. strana lidová v Hůrce) a Petr Adamec (Kaple sv. Anny). Ostatních 24 kapitol obsáhl Tomáš Baletka.
Úvodní kapitola "Charakteristika obce" nás ve zkratce seznamuje s polohou obce, vývojem počtu domů a obyvatel, z něhož vyplývá, že Hůrka byla po celou dobu své existence jednou z mála českých obcí v převážně německém Kravařsku. Následuje exkurz do dějin správy. Zajímavé jsou také podkapitoly "Místní názvy" a "Pečeť obce". Nejstarší otisk obecního pečetidla pochází z roku 1749, jeho barevné vyobrazení je na zadní straně knihy, černobílé i spolu s otiskem obecního razítka na první straně.
Následuje pět kapitol, které se věnují výkladu dějin obce do roku 1945. Datum nejstarší písemné zmínky je uvedeno na listině z 2. října 1383, ve které Vok z Kravař prodal olomouckému kanovníkovi Vilémovi z Kortelangen na dobu jeho života ves Německý Jeseník za 220 hřiven grošů. Nepatrná část ročního platu (půl hřivny) měla být také zapsána na fojtovi a fojtství ve vsi Horka. Nejstarší zprávy o obyvatelích vsi a jejich usedlostech přináší berní rejstřík olomouckého kraje z let 1516-1517. Autor sleduje proměnu jmen v dalších dochovaných pramenech, např. v urbáři hranického a helfštýnského panství z doby kolem roku 1530, lánových rejstřících z poloviny 17. století či v tzv. vizitačním extraktu starojického panství z roku 1667. Výborným zdrojem informací je nejstarší matrika farnosti Starý Jičín z let 1610-1676. Pohled do zařízení domácností v 1. polovině 19. stolení nám umožňují pozůstalostní inventáře majetku zemřelých, respektive inventáře zůstavitelova majetku prodaného v dražbě.
Další část knihy tvoří tématicky zaměřené sondy do života obce. Jsou to např. kapitoly "Zaměstnání obyvatel", "Živnosti", čtenáře zaujme kapitola "Letiště a létání v Hůrce", jehož počátky spadají do roku 1941, kdy německý NS-Fliegerkorps zřídil plachtařské učiliště, které postupně přešlo do rukou partyzánů, pak čs. armády, Aeroklubu Nový Jičín a nakonec ministerstva národní obrany jako "Meresjevovo letiště". Po vybudování letiště v Mošnově ztratilo však roku 1954 výcvikové středisko svůj význam. Létání bylo opět obnoveno roku 1995. Následují příspěvky se týkají jednotlivých spolků a organizací v obci, z nichž nejobsáhlejší se vztahuje k činnosti hasičského sboru. Nechybí ani historie místního školství, kterému jsou věnovány dvě kapitoly. Události z let 1945-2000 jsou řazeny chronologicky a jsou zaznamenány jen heslovitě.
V poslední, třetí, části knihy Tomáš Baletka opět obrací svou pozornost k jednotlivcům. Tento oddíl je uveden kapitolou věnovanou významným rodákům. Na začátku kapitoly "Seznam majitelů gruntů, chalup a domů v Hůrce" autor rozebírá prameny, ze kterých čerpal. V tabulce jsou přehledně uvedeni jednotliví majitelé usedlostí, kteří byli zachyceni podle lánových rejstříků (1656, 1676), rektifikačních akt (1749), urbariální fasse (18775) a matriky pozemkového výnosu (1820) s udáním čísel popisných. Následuje popis všech 109 jednotlivých domů podle čísel popisných (1-109) a jejich obyvatel včetně jejich rodinných vztahů, dat narození, způsobu nabytí domu a to až do současnosti, tzn. do roku 2009. Z jiného úhlu se podíváme do horeckých domů prostřednictvím operátů ke sčítání lidu z let 1870 (zachycuje 43 domy) a 1921 (47 domů). Následuje přehled představitelů obecní samosprávy.
Vzhledem k tomu, že autoři nepoužili poznámkový aparát, je kniha zakončena bibliografickou poznámkou, kde je uvedena použitá literatura a prameny, na něž je upozorněno i v některých kapitolách, jak jsem již dříve uvedla.
Publikaci doprovází řada černobílých i barevných fotografií, na první pohled zaujme na titulní straně letecký pohled na Hůrku, pěkná je i reprodukce indikační skizzy z roku 1833. Za vydatné pomoci pamětníků se podařilo identifikovat osoby na skupinových fotografiích, ať už se jde o svatební foto z roku 1920 na stranách 30-31 či školní fotografii z let 1907-1908 na straně 96.
Závěrem je nutno podotknout, že kniha vyšla v nákladu 200 výtisků a byla hned první den rozprodána, takže následoval dotisk. Tento hůrecký "bestseller" zaujal laickou veřejnost pro svou srozumitelnost, přehlednost a podrobně zpracovaný domopis, odborník ocení poctivou práci s prameny. Myslím, že kniha "Hůrka. Od první písemné zmínky po současnost." se řadí k dalším dobře zpracovaným regionálním monografiím a stojí rozhodně za přečtení.
Petra Martinková
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama